O čistotě použitých surovin v kvalitním krmení pro psy aneb odpověď na jeden dotaz
Dotaz:
Dobrý večer, na vašich stránkách jsem dospěla k poznání, že nutriční hodnota a bezpečnost krmiv se velmi různí a to ke škodě psů a koček, kteří na to doplácejí zdravím a životy, my lidé jen penězi. Jsem za to hodně vděčná, při pomyšlení, kolika malých i velkých problémů se zdravím jsou ušetřeni pejsci a kočičky těch majitelů, kteří pochopili, že jen malá část výrobců je morálně tak na výši, že funkčnost a bezpečnost jejich krmiv jim je alfou, zisk omegou. Nebo jinak řečeno - za férové krmivo si nechají férově zaplatit a nic je hlava nebolí z toho, že jejich zisk řekněme za kilogram prodaného krmiva je férový, což znamená, že mnohonásobně nižší, než je u 95% krmiv ostatních.
Vím, jak je důležité vědět, kolik masa a dalších hodnotných surovin krmivo obsahuje, znát hodnoty, v jakých se na trhu tyto charakteristiky krmiv pohybují a vědět, co je dostatečné a dobré a co ne, vím, jak je důležité, co za suroviny výrobce nakupuje, zda jsou bezpečné (vzpomeňme na otravu psů krmivy (značky nebudeme uvádět) a řadou dalších v USA, na čínské mléko s melaminem...), vím, že krmiva, která jsem pro svoje chlupáče zvolila, nutričně hodnotná a bezpečná jsou, ovšem...
Nezastírám, že i já mívám ještě slabé chvilky, kdy pokukuji po značkách, které slibují třeba o něco více masa (kočičí Leonardo s 35% sušeného masa a psí Arden Grange se 30% a obě s důvěryhodnou deklarací bezpečnosti surovin). Je to takové ďábelské vábení :-), když si pomyslím, že většina psů v Evropě musí vyjít s krmivy, kde je sušeného masa kolem 4%. Zapojuji se do diskuzí s podobně "postiženými" majiteli pejsků a koček, kteří nechtějí vybírat krmení jen podle obalu nebo reklamy, protože "něco tuší" nebo netuší, ale jejich zvířecí kamarádi nejsou v dobrém zdravotním stavu a pohodě a tak hledají, jak jim pomoci a zda není problém ve stravě. Tak jsme před Vánoci řešili kanadské holistické krmivo (značku nebudeme uvádět), které o sobě mluví jako o biologicky vhodném a vyrobeném z místních kanadských surovin. To mě potěšilo a při kávě jsem se zašla podívat na stránky výrobce. Přiznám se, že jsem i na moment uvažovala, zde náš kocourek neokusí... Zděsila jsem se, že na stránkách výrobce www.championpetfoods.com je oznámení o stahování (značku nebudeme uvádět) z australského trhu pro masivní úmrtí koček jím krmených, našla jsem třeba i tuto diskuzi: https://www.itchmoforums.com/news-recall-related/problems-with-orijen-in-australia-t6985.480.html.
Jak jsem pochopila, jde o úplně čerstvou věc, neví se, proč kočky za výrazných neurologických obtíží umírají, podezírány jsou chybějící vitamíny a přítomnost toxických chemických látek, jako jsou třeba konzervanty. Na internetu se píše o skrytém nebezpečí chemických konzervantů v levnějších surovinách, o kterém se jako zákazník nic nedozvím, protože krmivo jako takové konzervováno není. Je tam také vysvětleno, jak výrobci suroviny nakupují a že není kuře jako kuře a že to může být otázkou života a smrti našich psů a koček. Myslíte, že tedy jde o ilustrativní příklad toho, že krmivo "z místních kanadských surovin, bez chemických konzervantů" může být odlišné podle země, kde ho koupím a že tedy nemusí jít o "kanadské suroviny"? Jak jinak si vysvětlit problém ohraničený územím Austrálie? U značek krmiv zmiňovaných výše to bylo stejně, prostě jedna z továren vyrábějích jmenovaná krmiva v USA nakoupila za účelem zisku levný lepek, naneštěstí toxický z Číny. Samozřejmě, že na obalech krmiv se o tom nic člověk nedověděl, že výrobce myslel na svoji kapsu a ne na zdraví psů. Člověk to poznal, až když utíkal na veterinární ošetřovnu s pejskem, kterému akutně selhaly ledviny. Hypotéza, že jen tam, kde je krmivo vyráběno ve vlastní továrně výrobce dané značky a ten je eticky natolik na výši, že za žádných okolností nesklouzne k nákupu rizikových surovin a umí to černé na bílém dokázat, mi připadá dnešním dnem znovu bolestně aktuální. U komerčního krmiva typu (značku nebudeme uvádět) jsem ani udivena nebyla, když tragédie nastala, ale u krmiva hodnoceného Dog Food Analysis v nejvyšší kategorii mě to mrzí a alarmuje k napsání těchto řádků. Na krmivu prakticky stejné receptury americké značky (značku nebudeme uvádět) hodnocené šesti hvězdičkami, tedy nejvýše ve zmíněném portálu recenzí krmiv, nastaly u mých psů po třech měsících problémy, záněty uší, spojivek, lupy, trávicí obtíže... Neuměla jsem si to vysvětlit, nechtěla si připustit, že problém může být v kvalitě surovin. Ovšem "objev" problémů, které má australská varianta krmiva (značku nebudeme uvádět) mě v tom utvrdil. Je to úsměv skrze slzy, když si pomyslím, podle čeho všeho majitelé pejsků a koček hledají dobré krmivo pro své čtyřnohé přátele. Ti nejosvícenější z nich snad už konečně podle obsahu masa jako prvního kritéria. Vědí, že dostatečným množstvím je 20 g sušeného(=100 g čerstvého) masa ve 100 gramech granulí, méně ne. Ovšem jak co nejdůrazněji připomenout, že není všechno zlato co se třyptí a že 44 g sušeného masa může otrávit našeho nejlepšího přítele, pokud výrobce koupil to "kuře" za pár haléřů v Thajsku, Číně, na Marsu... Toto není hanění konkurenčních značek, to je prosté konstatování a pojmenování situace. Můžete k varování a informování v duchu těchto řádků vy jako dovozce několika důvěryhodných značek krmiv prosím nějak intenzivně přispět? Myslím, že nás je mnoho, kdo máme vedle sebe naše psy a kočky ve špičkové kondici a pohodě díky bezpečným a poctivým krmivům (a řada z nich by tu s námi již nebyla, byli-li by krmeni komerčně) a opírajíc se o ně jako o láskyplné důkazy tak třeba pomůžeme i mnoha dalším majitelům psů.
Odpověď:
Před cca 15 lety jsme spolu s kolegou Ing. Jiřím Thiemelem Phd. dělali pokusy s krmivem pro psy, s cílem vyvinout české krmení, které by se dalo vyrábět pro širokou chovatelskou veřejnost. Vyzkoušeli jsme výrobu na různých strojích a s různým složením. V jednom případě jsme v rámci zlepšení nakoupili francouzskou kuřecí moučku a výsledek byl průjmy psů. Rozbory v laboratoři jsme zjistili, že močka byla žluklá. V dalším případě jsme nakoupili produkt, který vzniká při obrušování rýže, neboť v rýžové slupce je daleko vyšší podíl proteinů, než ve vlastním zrnu. Výsledkem byly opět průjmy. Výsledkem našeho takřka dvouletého snažení pro mne bylo, že se nedá vyrobit kvalitní české krmivo za přijatelnou cenu, neboť krmivo je především o kvalitních surovinách a ty se k nám musí převážně dovážet / ryba, jehněčí atd./ Je to ,to o čem se zmiňujete, a to O ČISTOTĚ SUROVIN. Tomuto pojmu ke své škodě však prozatím málokdo rozumí, i když na druhé straně musím říci, že kvalitativně se znalosti českých majitelů psů za nejméně posledních 10 let výrazně zvýšily. Čistotu surovin bohužel nemáte možnost poznat z jakékoliv deklarace uvedené na obalu. Jak z toho ven? Když jsme pak více jak před 10 lety dovezli variantu, která se mi jevila jako nejlepší ze všech , kterou se mi po třech měsících studování na internetu podařilo najít, začali jsme sbírat první vlastní zkušenosti a přímo úměrně našim znalostem a zkušenostem jsme začali i osvětou mezi chovateli. Učili jsme se tehdy a učíme se neustále. Někdy nám to tak trošku připadalo jako boj proti větrným mlýnům, protože síla komerce propojená s reklamou je neskutečně velká. Je tak velká, že žádná malá, nebo středně velká firma, která je schopna vyrábět opravdu špičkové výrobky si ji nemůže dovolit. Ross Saunderson, americký jezdec se psím spřežením kdysi prohlásil, že Firstmate je především o důvěře. Ta důvěra se musí pochopitelně vybudovat. Zákazníci, kteří nám věřili se mohli a můžou na vlastních psech přesvědčit o tom, že jsme je nezklamali. Mají doma nádherné psy, s kterými nemusejí pravidelně obíhat veterinární ambulance. Je nevyvratitelnou pravdou, že z hlediska výrobců američtí mají před těmi evropskými výrazný náskok. Proto také módní trendy v krmivech přicházejí nejdříve z Ameriky a Evropa je postupně přebírá. Jako příklad bych uvedl krmiva s bramborami, které dovážíme 12 let. Americké firmy je masivně zařadily do svých výrobních programů před 4 až 5ti lety a v Evropě můžeme tento trend sledovat v posledních 2 letech. Před 2 až 3 lety začaly mít v Americe velký komerční úspěch tzv. vysokoproteinová krmiva.
I FM tehdy uvažovalo, jestli vysokoproteinová krmiva do svého výrobního programu zařadit. Nakonec padlo rozhodnutí, že ne. Můžeme se ptát, zdali vysokoproteinová krmiva ano, či ne? Sama se zmiňujete o vysokoproteinové variantě Natures Varietty, které se již do Evropy nedováží. Ano, bylo to krmivo vynikající, jenže díky problémům s dovozem krmiv do EU nestálo za to americkému výrobci o trh v Evropě usilovat. Já sám mám dobrou zkušenost s vysokoproteinovou variantou Breeders Choice. Tak jak to vlastně s vysokoproteinovými krmivy je? Ano je to stejné jako u ostatních krmiv. Je to určitě o čistotě surovin, jak jinak Ovšem je jasné, že vzhledem k aktivitě našich psů a i vzhledem k většímu množství použitých surovin , nejsou vysokoproteinová krmiva volbou pro každého psa. Vysoké množství použitých surovin, to je další móda, která přišla z Ameriky. Aby se jedna značka odlišila od druhé, řeší mnohdy firmy receptury ne kvalitou použitých surovin, ale použitím co největšího množství použitých surovin.Je to proto, aby krmivo vypadalo pokud možno co nejvíce vědecky. Zapomíná se na to, že v jednoduchosti je síla. Čím méně požitých vstupních surovin, tím menší je pravděpodobnost vzniku potravní alergie vašeho psa a na druhé straně, čím větší množství požitých surovin, kdejakých lopuchů a dalších nesmyslných ingrediencí, tím větší je šance, že váš pes bude na některou z použitých ingrediencí citlivý.
O O……. vím, že existuje, že je i na českém trhu . Sám jsem s nim nekrmil a nemám s ním vlastní zkušenosti. Pokud díky tomuto krmení vznikly nějaké problémy, které postihly řadu majitelů psů a koček, nemám z toho radost, protože určitě každý z majitelů chtěl pro svého psa, nebo kočku jen to nejlepší. Co se týká vámi zmiňovaných konzervantů, pak na jedné straně jsou konzervanty, které dodává do výroby producent krmiva, na druhé straně jsou konzervanty, kterými jsou konzervovány vstupní suroviny, které firma nakupuje pro výrobu granulí od svých dodavatelů. Ti se ne vždy musí použitými výrobními postupy, či konzervanty chlubit. Takže znovu se dostáváme k pojmu čistota surovin. Pro naše zákazníky se snažíme neustále hledat možnosti rozšíření námi nabízených krmiv. Velice těžce jsme hledali i v Evropě a nakonec se podařilo najít dvě špičkové firmy a dovézt nejdříve německé Belcando a nyní Ardengrange. Co mají ty firmy společné? Shodou okolností se všechna tři krmiva vyrábějí na americkém extruderu Wenger . Tato značka je mezi stroji na výrobu krmiv absolutní top třídou. Čili výrobní technologie, to je první a nezbytný předpoklad kvalitního krmení.
My sami jsme před lety dováželi krmivo Caninecaviar, který je řazeno mezi bezpečná krmiva i v TOP DRY FOODS 2007 a 2008. Koketovali jsme s myšlenkou, že Caninecaviar začneme dovážet znovu. Dnes již vím, že tomu tak nebude, protože Caninecaviar nemá svou vlastní výrobní továrnu. Jedná se o marketingovou značku. A nemáte li pod palcem výrobu, nikdy nevíte, co vám producent do krmiva může přimíchat. Vlastně můžete pokaždé koupit jiné krmivo se stejnou deklarací. Mezi cca 30 ti krmivy zařazených v Americe do Top dry foods spočítáte ty, které mají svou vlastní továrnu na prstech obou rukou a ještě vám některý prst zůstane volný. Na druhém místě, které nám garantuje kvalitu jsou to lidé. Jejich zkušenosti se nedají ničím nahradit a bez kvalifikovaných odborníků může být výsledek výroby žalostný. Týká se to lidí jak ve vedení firmy, tak i pracovníků ve vlastní výrobě. No a na třetím místě bych viděl filosofii firmy za jakou cenu je svůj hospodářský výsledek ochotna podřídit míře zisku. Má li být zisk co nejvyšší, musí být výrobní náklady co nejnižší. Pak se dříve, nebo později dostaví problémy, jako tomu bylo u Menuefoods. My jsme měli to štěstí, že jak FM, tak i BC a AG mají ve svých řadách špičkové odborníky, kteří nechtějí podřídit výrobní náklady na úkor kvality vyráběných krmiv. Tyto firmy nakupují vstupní suroviny od stále stejných dodavatelů, kterým věří .Zase je to o kvalitě vstupních surovin a jejich čistotě.
Za žádnou cenu nenakoupí levnější suroviny, které jim jsou nabízeny a o jichž kvalitě nejsou přesvědčeni. Nákupní ceny čistých surovin našich dodavatelů jsou i mnohonásobně vyšší, než ceny surovin, které se na burzách nakupují v nejrůznějších výprodejích pokud možno co nejlevněji s cílem jediným a to je maximální zisk. Vím např. o evropské značce na českém trhu, která na burzách nakupuje zásadně jen ty nejlevnější suroviny. Tak to prostě je. Ovšem to se neslučuje s naší filosofií. Řada zákazníků, která to pochopila se i proto stává našimi trvalými partnery a je ušetřena problémů, které potkaly chovatele na celém světě ú viz. výše/ Zmiňujete se taky o dogfoodanalysies. Můj názor znáte, já osobně jsem statistiky této firmy smetl se stolu okamžitě, když jsem se na ně podíval. Nevím, co autoři svými statistikami sledovali, či sledují. Docela bych pochyboval o jejich znalostech či případné nekomerčnosti. Dogfoodanalysies např. stírá krmiva, která používají jako zdroj vlákniny řepu, která byla používána u firem, které chtěly být in v posledních neméně 15 ti letech. Dnes podle nich kdo nepoužívá rajčata, není in. Rovněž preferují krmiva s pokud možno co největším množstvím použitých surovin. Oku zákazníka to mnohdy opravdu lahodí. Jak jsem se ale již zmiňoval takováto krmiva nejsou vhodná pro každého psa. Dopgfoodanalysies své závěry nekonzultuje s výrobci, které zahrnuje do svých statistik. Bavil jsem se na to téma se zástupci dvou firem, kteří nesouhlasili s údaji uváděnými v jejich statistikách. Reakce druhé strany nebyla žádná. Vadilo jim, že údaje, které převzali z obalu byly zastaralé a neaktuální. Názory zmiňovaných výrobců na dogfoodanalysies byly shodné s našimi. Proto tyto stránky již dnes jako nesmysluplné nesleduji. Mají li čtenáři našich stránek zájem lépe se ve výběru krmiv zorientovat, doporučuji přečíst si některé ze článků na našich stránkách napsané na téma jak poznat kvalitní krmivo.
To proto, aby si udělali vlastní úsudek. Pokud jim cokoliv nebude jasného, má každý z nich možnost zeptat se na to co nepochopil.
Chce li se čtenář vyhnout komerčním krmivům, pak je dobré nekupovat v supermarketech, kde stěží najdeme některé z bezpečných krmiv. Dobré je vyhnout se nákupu krmiv od velkých nadnárodních řetězců, od firem které mají gigantickou reklamu. Ne každý si uvědomuje, že díl této reklamy si zaplatí v odebraném pytli. Našim zákazníkům můžeme slíbit, že i v budoucnu budeme pracovat na osvětě a budeme se snažit přispívat k tomu, aby se každý sám a svobodně dokázal rozhodnout pro co nejlepší volbu pro svého psa, či kočku. Zároveň můžeme slíbit, že kterékoliv produkty z naší nabídky, o kterých nebudeme přesvědčeni, že splňují naše požadavky na poměr kvalita a cena, budou z naší nabídky vyřazeny. Na závěr zbývá ještě zdůraznit, že bez čistých surovin nelze dosáhnout výjimečné kvality a o své kvalitě nás naši obchodní partneři dlouhodobě přesvědčují. Na druhé straně, kdybychom jim nevěřili, nemohli bychom se za jejich produkty podepisovat svým jménem a přijmout jejich značku za svou srdeční záležitost. Protože všichni naši spolupracovníci jsou především chovatelů psů a koček.